O mně

Pokud mohou jiní, pak mohu i já.
Pokud mohu já, pak mohou i jiní.

Nerad se nudím, rád se bavím, neustále nad něčím přemýšlím a něco vymýšlím.
Chci se s klienty mnohem více seznámit a být jim více než jen trenérem,
ale spíše životním koučem.
Náš každodení život vychází z pohybu – hýbeme se, abychom žili.
Netrénuji s každým to samé.
Každý máme své cíle, sny a očekávání.
Každý máme jinou oblast, kde se potřebujeme a chceme zlepšit.
Jsme individuální osobnosti, které potřebují individuální přístup.
Ke každému tak také přistupuji.
Individuálně.

Já sám jsem trenérem, který se specializuje pouze na cvičení s vlastní tělesnou váhou.
To znamená „žádné externí váhy„.

Cvičím tak již od roku 2005.
Díky tomu jsem zjistil, že se jedná o nejpřirozenější, nejkomplexnější a nejefektivnější způsob cvičení vůbec.
Dá se tak docílit velkého objemu (svalové hypertrofie), vytrvalosti i statické síly;
větší tělesné mobility a posílení hlubokých a stabilizačních svalů;
pevnější a energeticky efektivnější svaly, které lépe vypadají;
  a co víc, které „vydrží!
Každý si najde svůj způsob.
Sportuji celý život.
Vyrůstal jsem v lokalitě, kde byla spousta lesů, parků a společně s nimi i stromů.
Jako jiný kluk v té době jsem lítal venku, hrál si tam a lezl po všem, po čem jsem jen mohl.
Počítače nebyly ještě běžnou součástí domácností, mobily měly pár let do nástupu a jediné, s čím jsme si hráli byly digihry, karty a deskové hry.
V cestě mi tak nestálo (krom rodičů) nic, co by mi bránilo v tom vylézt na každý strom v našem okolí, čímž jsem od mala nevědomě podporoval své pohybové schopnosti a prohluboval pohybové dovednosti.
Ty se časem projevily v zájmu o lehkou atletiku na základní a střední škole, kde jsem se úspěšně účastnil školních závodů ve skoku do výšky, dálky a ve sprintu.
V pohybu mi nezabránily ani úrazy, zlomeniny a sádry.
To pouze vedlo k intenzivnímu zaměření na turistiku, která časem přešla do závislosti ve vrchařskou turistiku (vysoce intenzivní a dlouhodobá chůze do vrchu/kopce).
K dnešnímu dni mám nachozeno hodně přes 20,000 km.
Na střední škole jsem pak na čas zkoušel klasické posilování s činkami, ale nebavilo mě je jen zvedat, a začal jsem zkoušet různé intenzity a varianty tréninku.
Během jednoho takového měsíce v posledním ročníku, kdy jsem cvičil každý den, jsem byl schopný s jednou metodou tréninku nabrat přibližně 10kg váhy.
Uvědomil jsem si ale, že mě to nenaplňuje a neviděl jsem smysl v tom být obrovský.
Od toho okamžiku jsem přestal na dobro cvičit se železem
a začal se naplno věnovat kalisthenice.
A jak jsem psal, cvičím pouze s vlastní váhou již od roku 2005.
Celých 7 let jsem cvičil jen běžné cviky - shyby, kliky, dřepy a dipy (kliky na bradlech) - a vždy, když jsem jedné varianty cviku zvládal stovky opakování za hodinu,
vymyslel jsem variantu těžší, abych se nenudil a cítil, že něco dělám.

Po těch sedmi letech jsem začal vyčerpávat možnosti běžných cviků a začal přemýšlet, co dál.
V té době jsem ale dostal otázku, zda zvládnu shyb až nahoru nad hrazdu (muscle up).
V ten okamžik jsem objevil kouzlo s názvem street workout.
A začala další etapa mého cvičení s vlastní váhou.

Od té doby se věnuji pokročilé kalisthenice a street workoutu.
A za celou tu dobu jsem neměl jediný trénink s externí váhou.

Komentáře jsou uzavřeny.